Po volnu se soustředím jen na hokej, říká Petr Mocek
Do vrchlabského angažmá nastupuje v sezóně 2010-2011 zkušený obránce Petr Mocek. Troufám si napsat, že po Tomáši Pácalovi se jedná o druhého nejzkušenějšího hráče v obraně. Třicetiletý bek přichází z Chrudimi, ale za sebou má třeba angažmá ve slovenské extralize, s Košicemi slavil mistrovský titul. Zkušenosti sbíral také ve Finsku, dále nastupoval za Pardubice, Třebíč nebo Hradec Králové. Přípravou prochází bez problémů, říká o ní, že má hlavu a patu, což je důležité. V době, kdy jsme spolu mluvili, ještě nemyslel ani na přípravu na ledě, ani na nadcházející sezónu. Více se těšil na dovolenou, kterou stráví s rodinou.
Ano, to bylo zatím nejkrásnější hokejové období a rád bych na něj zase navázal. Myslím, že nejsem tak starý, abych nemohl jít výš. Nabídce z extraligy jak naší, nebo slovenské se bránit nebudu.
Jak jste se dostal do Finska?
Angažmá ve Finsku mi zprostředkoval Ota Janecký, byl jsem na farmě Karpat Oulu pod trenérem Vladimírem Kolkem. Byla to cenná zkušenost, naučil jsem se jazyk, angličtinu, něco jsem pochytil i finsky, toho bylo málo, finština je opravdu složitá řeč. Ale bylo to fajn, byl jsem tam jediný cizinec, ostatní byli všechno Finové. Takže mě hodili do vody a já musel plavat, ale aspoň jsem se otrkal. Hraje se tam jiný způsob hokeje, ale mně to pomohlo.
V čem se liší skandinávský hokej?
Hrají spíše kanadský styl, tzn., že nahodí a jedou za pukem a hodně se střílí. Určitě je hra rychlejší, pro diváka i zajímavější, není tam taková ta „česká myšlenka“. Tady ho třeba hraje Honza Čaloun, na jeho hře je vidět, že je střelec.
A Košice?
Košice si mě vybraly po sezóně v Hradci. Jednal se mnou přímo manažer. Byly to krásné dva roky. V první sezóně přišlo zklamání, že jsme prohráli se Slovanem, ale v té druhé jsme si to vynahradili. Držet pohár nad hlavou je nádherný pocit. Ze Slovanu jsem se oklikou přes Pardubice dostal do Chrudimi. Původně jsem si myslel, že po úspěchu ze Slovenska zůstanu v Pardubicích, ale nakonec jsem byl na střídavé starty v Chrudimi. A teď přišla nabídka do Vrchlabí.
Dalo by se říct, že po Tomáši Pácalovi budete v týmu druhý nejzkušenější obránce?
Měl bych být. Tuto roli jsem si vyzkoušel už v Hradci, kde se na mě kladl velký důraz. Trénoval jsem tam pod vedením Vladimíra Jeřábka. V Chrudimi to bylo stejné. Nebojím se toho.
Z Chrudimi s Vámi přišli ještě další tři hráči, Koutský, Poskočil a Bláha.
Je to tak. Jsou to mladí kluci, všechno mají před sebou. Věřím, že do mančaftu zapadnou. Stejně tak věřím, že Vláďa Koutský zase nabude sebevědomí a znovu se zařadí tam, kam patří, což je špička. Ale samozřejmě mu musíme pomoct i my jako tým.