Na slovíčko s Tomášem Kynčlem...

Tomáš Kynčl je jednadvacetiletý obránce, který začínal se svou hokejovou kariérou ve svém rodném Vrchlabí. Po svém působení za hradecký Mountfield se vrátil do vrchlabského klubu, kde odehrál pouze začátek loňské sezóny a zbytek dohrál za HC BAK Trutnov.
Nyní opět opět nastupuje do zápasů za HC Stadion Vrchlabí.
V rozhovoru Tomáš zhodnotil přípravu i mistrovská utkání A-týmu a prozradil, kdo je v kabině jeho oblíbencem.

Jak bys zhodnotil přípravná utkání?
Přípravná utkání jsme odehráli celkem dobře, i když jsme některá prohráli. Příliš se nám nedařilo v koncovce, ale doufám, že teď už je to lepší. Ani na jeden zápas jsme nebyli v kompletní sestavě, ale i tak to nebylo vůbec špatné. Aspoň si zahráli všichni z kabiny, nebo i kluci, kteří hrají za juniory.

Čemu ses v mezisezóně věnoval? Byl jsi na nějaké dovolené?
Po sezóně jsem si dal asi týdenní pauzu od sportu, ale potom jsem hned zase začal normálně fungovat. S Filipem Moníkem jsme chodili do posilovny, střílet, běhat a na in-line hokej a věnovali jsme se přípravě.
Přibližně v půlce května jsme začali trénovat už normálně s A-týmem a ještě k tomu jsem chodil pomáhat na tréninky dětí, takže na nějaké další aktivity už nezbývalo moc času. Ty necelé dva měsíce byly pro mě docela náročné… Stihnout v jeden den brigádu, trénink dětí a pak navečer ještě trénink s Áčkem…
V červenci jsme měli 3 týdny volna, tak jsme hned první týden jeli s bráchou a bratrancem na Moravu - okoštovat nějaké to víno. Pak už jsem opět začal fungovat, dost jsem jezdil na kole, chodil do posilovny a začal jsem se připravovat na další část sezóny. Dokud jsem mladý a baví mě to, není důvod sedět doma.

Co říkáš na nový herní model pro tuto sezónu?
No, nový herní model?… Na tuhle otázku tady už odpovídalo tolik lidí, že nevím, zda jsem schopen do toho vnést novou myšlenku. Spíš bych řekl, že mám naprosto stejný názor jako oni. Hrát takový počet zápasů se stejnými týmy není nic atraktivního ani pro hráče, ani pro fanoušky.

Jak bys zhodnotil sobotní utkání s Novou Pakou?
Já si myslím, že jsme tento zápas odehráli velice dobře. Soupeře jsme do moc šancí nepustili, občas jsme přehrávali akce a snažili se to „vyšperkovat“. To se dá ale čekat, vzhledem k týmu jaký máme. Ale řekl bych, že jsme včera hráli zodpovědně, od první do poslední minuty utkání.

Co říkáš na výkony týmu v předchozích dvou utkáních?
Proti Bílině, si myslím, že nám to úplně nevyšlo, i když se nakonec vyhrálo. Byl to první ostrý zápas a bylo to takové, jako bychom se celý zápas jen hledali. Utkání se nám hodně nepovedlo a doufejme, že takový podobný zápas už tuhle sezónu nepřijde. Bílina sehrála dobré utkání a my naopak velice špatné.
Poté následoval Dvůr Králové - první derby této sezóny… Podle mě jsme toto utkání odehráli velice slušně. Soupeře jsme do ničeho nepouštěli a dostali jen jeden smolný gól. Opět jsme nějakých šancí nevyužili, ale to se časem určitě zlepší.

Jaké to je mít v týmu takové hvězdy jako je Petr Sýkora, Jan Hlaváč a Jaroslav Bednář?
Je to skvělý! Jako malý kluk je sledujete a doufáte, že budete někdy stejný a teď s nimi najednou sedíte v kabině, můžete si s nimi povídat, tykat jim a nejlepší je, že na ledě dostanete od někoho takového nahrávku. Sledovat během zápasu to, jaký mají přehled, jak hrají v klidu a podobně, je pro nás mladé jen dobře. Můžeme aspoň něco okoukat, případně se s nimi i poradit, jak se v určité situaci zachovat.

Jak vypadá tvůj běžný den?
Momentálně můj běžný den vypadá asi tak, že ráno vstanu s mladší ségrou a vypravím jí do školy. Rodiče jsou v práci, tak dopoledne udělám, co je potřeba doma nebo na zahradě. Odpoledne jsem už spíš na stadionu, kdy mám trénink s dětmi a pak většinou už zůstávám na náš trénink s A-týmem.
Od října se to trošku změní. Budu už jezdit do školy a na domácí práce nebude tolik času, což mě mrzí. :-)

Jak se těšíš na derby s Trutnovem, za který si v loňské hrál?
Nijak to neprožívám. Jsou tam kluci, které znám, jako ve většině týmů. Je to derby, ale pro mě je to zápas jako každý jiný a body jsou za to stejné.

Co tě přimělo k návratu do Vrchlabí?
Ani jsem se nemusel nijak rozhodovat, jestli bych se neměl vrátit nebo jít někam jinam. Mám to tady rád, kluci v kabině jsou super, máme skvělé zázemí, dobře se o nás starají, tak co víc chtít…
Navíc tady trénuji i děti, což mě také moc baví. Zatím ani nezlobí, takže si nemám na co stěžovat.

Máš nějakého oblíbeného spoluhráče?
To je těžká otázka... Rozhodně v kabině není nikdo, s kým bych se nesnesl. S každým si mám co říct, nikdo si na nic nehraje, každý vám na ledě poradí, když vidí, že to nebylo ono.
Nejdéle se znám s Kubou a Filipem Moníkovými, protože jsme spolu vyrůstali. Pak jsme byli spolu i v Hradci, takže toho máme dohromady hodně za sebou.
Za těch 5 let v Hradci jsme k sobě dost přirostli i s Matějdou, s ním si rozumím opravdu hodně. Bavíme se prakticky o všem. Dost mi radí na ledě, co bych měl udělat rychleji nebo jinak. Z pozice útočníka to vidí jinýma očima než já.