Na slovíčko s Matoušem Kratochvilem

Matouš Kratochvil je šestadvacetiletý útočník pocházející z Přerova.
Jeho předchozím působištěm bylo Dynamo Pardubice, do kterého přešel z Přerova. Během své kariéry také odehrál několik zápasů za Zlín.
V rozhovoru Matouš zhodnotil pondělní utkání a prozradil několik věcí ze svého soukromí.

Jak bys zhodnotil utkání s Třebíčí? Co bylo, podle tebe, klíčovým momentem?
Myslím si, že jsme první třetinu hráli špatně. Soupeř měl lepší pohyb, nemohli jsme puk dostat vůbec do pásma. Druhou třetinu to bylo takové na střídačku a třetí třetinu už jsme to nějak dohrávali, ale za mě si myslím, že byl soupeř určitě lepší. Byli agresivnější, měli lepší pohyb. Musím ale vyzdvihnout Sukyho, který nás neskutečně podržel. To bylo podle mě klíčové.

V utkání si nastoupil proti svému bráchovi Šimonovi. Hecovali jste se nějak před tím?
Úplně jsme se nehecovali. Nějaký hec, samozřejmě, padl, ale já jsem si to užil. Potkali jsme se na ledě asi jen párkrát, ale úplně jsem nesledoval, jestli je zrovna na ledě nebo něco. Párkrát jsem ho teda potkal u mantinelu, ale to jsem ho bratrsky ušetřil. :-)

Jak hodnotíš část sezóny, kterou už máte za sebou?
Z mé strany si myslím, že to bylo dobré. Jsou tam nějaké prohry, ale zatím se nám daří. Dáváme spoustu gólů, daří se nám přesilovky, i když to moc nevypadá. :-) Já jsem spokojený a uvidíme, jak to bude v novém roce. Doufám, že navážeme na tu výhru a pojedeme dál.

Leden přinese celkem 11 utkání. Jak se na takovou zápasovou „nálož“ těšíš?
Popravdě se úplně netěším, bude to hodně náročné a musíme se na to připravit.

Vrchlabí je druhým nejtrestanějším týmem Chance ligy. Dali jste si v kabině nějaké předsevzetí omezit návštěvu trestné lavice?
Předsevzetí to úplně není, ale víme to a pracujeme na tom. Říkáme si, že musíme jít bez zbytečných faulů, ale zatím se nám to ještě moc nedaří.

V ubránění přesilových her jste naopak na vedoucí příčce. Zaměřujete se nějak speciálně na hru v oslabení na tréninku?
To spíš vyplyne ze hry. Vždy se na to nějak nachystáme, víme, co máme hrát, ale na ledě už je to spíš o srdíčku, o tom, kdo zblokuje střelu a o těchto detailech. Ale jo, zatím se nám to oslabení daří.

Nemrzí tě, že se nemohlo v prosinci uskutečnit Winter Classic ve Špindlerově Mlýně?
Je to velká škoda. Když jsem se o tom na začátku dozvěděl, určitě jsem se těšil. Pod širým nebem jsem ještě nehrál a kór proti Kladnu. Bohužel to skrz covid nevyšlo, ale to se nedá nic dělat.

Jaké to je hrát bez fanoušků?
Ze začátku to bylo hodně divný, ticho, žádná podpora fanoušků, na kterou jsme byli zvyklí a která je pro nás důležitá, ale už to trvá tak dlouho, že jsem si na to zvykl a už to nevnímám. Myslím si ale, že až se zase fanoušci vrátí, budu z toho paf a vyjukaný.

Jak se ti ve Vrchlabí líbí? Jsi tu spokojený?
Ze začátku jsem řešil hlavně vzdálenost z domova, protože je fakt dlouhá. S přítelkyní čekáme dítě, takže jsem chtěl být někde poblíž a do Vrchlabí je to opravdu dálka a nedá se tak často dojíždět. Byl jsem z toho smutný, ale pak jsem si řekl, že je to přece jen moje práce. Domluvili jsme se tady s vedením, že když přítelkyně bude chtít přijet, zařídí nám tady bydlení, takže se to nějak vymyslelo, líbí se mi tady a jsem tu rád.

Jak se na roli tatínka těšíš?
Určitě se moc těším. Přesně za měsíc máme termín, takže tak za 15 dní už budu nervózní a budu čekat na telefonu. Když budu zrovna ve Vrchlabí, tak jsem přítelkyni říkal, že budou prostě muset vydržet a počkat na mě. :-)

Jak jsi strávil Vánoce a Silvestr?
Vánoce jsem strávil letos ještě s rodinou a pak jsme se potkali s přítelkyní doma a jeli jsme ještě pozdravit její rodiče. Na Silvestra jsme většinou jezdili na chatu nebo jsme vymýšleli nějaké kraviny, ale letos to nešlo, takže jsem byl v klidu doma.

Dal sis nějaká předsevzetí?
Nene, žádné předsevzetí jsem si vyloženě nedal, ale nedávno jsem se začal otužovat, tak bych byl rád, kdyby mi to přes zimu vydrželo, protože mě to fakt baví. Ze začátku to byl takový extrém, vlézt do té studené vody, ale líbí se mi to a je to podle mě pro tělo super.