Jednoduše - Tomáš Pácal

Představovat po hokejové stránce obránce Tomáše Pácala, by bylo nošením dříví do lesa. Ale věděli jste, že do základní školy nastoupil už v pěti letech? Je vyučený mechanik elektronických zařízení a až po vojně v Mělníku se začal hokeji věnovat na profesionální úrovni. Je ženatý, má jedenáctiletého syna Tomáše a pětiměsíční dceru Amálku. S rodinou žije u Kolína, kam přes sezónu dojíždí.

Dříve působil také jako registrovaný hráč fotbalu, ale ze zdravotních důvodů přestal a po sportovní stránce se věnuje plně hokeji. Odpočívá u rybaření, největší úlovek byl ca 90 cm kapr, a na rockových koncertech.

Který vítr Tě zával k nám do Vrchlabí?
Měl jsem ještě na rok smlouvu v Plzni, ale domluvili jsme se, že mě uvolní na hostování. S hokejem jsem samozřejmě ještě končit nechtěl, tak jsem se rozhlížel, kde bych mohl hrát. Z extraligy jsem nabídku neměl, ale celkem bez problémů jsme se domluvili se sportovním ředitelem Vrchlabí. Přiznávám, že se známe, slovo dalo slovo, nastínili jsme podmínky a bylo to pro nás oba vyhovující. Já jsem za to rád, protože se mi tady líbí.

Na co nerad vzpomínáš v kariéře
Strašně nerad vzpomínám na rok 2003, kdy jsme hráli finále se Slávií. V šestém zápase jsme je porazili 5:1, Slávie se vůbec nechytala. Pak přijeli do Pardubic a doma nás porazili 1:0. To bylo velké zklamání. Ale hezkou vzpomínku mám na rok 2005, kdy jsme byli mistři republiky.

Máš ještě nějaké hokejové sny?
Určitě jako každý, kdo hrál vrcholově hokej, tak dostat se do NHL. Vzhledem k věku už to není možné. Teď už prostě hrát dobře a vyhýbat se zraněním.

V čem je hokej jiný oproti době, kdy si začínal?
Řekl bych, že je to víc profesionální.

Jak se Ti líbily dosavadní zápasy?
Hodně jsme trénovali, do zápasů jsme šli z plné přípravy. Myslím, že jsme nikde nepropadli. Akorát jsem nebyl úplně spokojený se zápasem proti Pardubicím. Podle mě jsme se jich zbytečně zalekli.

V sestavě kolínských žáků je brankář Pácal?
To je syn, ale teď už chytat nebude. Rozhodl se, že už dál hrát nechce a my to respektujeme. Přišel s tím, že by se radši věnoval jiným sportům. Určitě nás to mrzelo, hlavně manželku, ale nutit ho nebudeme. Jsem rád, že u sportu zůstane a nezabývám se tím, který to je.

Při našem povídání jsme nakousli také otázku, co bude po hokeji. Budoucnost je nejistá. Tomáš o tom, co bude dělat po skončení kariéry, přemýšlí, ale zatím zůstává pouze u myšlení. Přejme mu tedy, aby mohl přemýšlet ještě dlouho.