Bronislav Andres: „Co tě nezabije, to tě posílí.“

Mezi omladinu vrchlabského týmu patří také chomutovský rodák Bronislav Andres. Jeho hokejové začátky jsou spojeny s HC Chemopetrol Litvínov, s dřívějším Rabatem Kladno a s Chomutovem. Do Vrchlabí přišel z HC Benzina Litvínov. Před nástupem v Krkonoších o celku Vrchlabí nevěděl prakticky nic. Proto byl mile překvapen, skvělá parta spoluhráčů, super atmosféra na stadionu, která burcuje k lepšímu výkonu, jednoduše řečeno, vše bylo nad očekávání.

Pověz nám něco o hokejových začátcích a napadlo Tě někdy přestat s hokejem?
K hokeji mě přivedli rodiče, ve čtyřech letech už jsem měl na nohou brusle a mám je v podstatě až do teď. A jestli mě napadlo někdy přestat? Na to jsem nikdy nepomyslel a ani pomyslet nechci, brusle bych chtěl mít na nohou ještě dlouho!!!!

Jak jsi se dostal do celku HCV a co si slibuješ od působení?
Do Vrchlabí jsem přišel tak, že nás z Litvínova poslali na střídavé starty do Mostu, ale tam to nějak nedopadlo. Šel jsem mezi posledníma a oni už měli kádr hotový, skoro jako každý tým, naštěstí agent mi sehnal Vrchlabí. Přijel jsem na zkoušku, zrovna to byl zápas s Libercem, s kterým už jsem měl zkušenosti, dvakrát jsem proti němu skóroval, proto jsem se těšil. Zatím jsem pořád tu a slibuju si od toho, že budu na sobě makat, určitě chci dokázat víc jako každý. Moc se těším na tuhle sezónu a na výkony celého mužstva, protože jsme super parta. Tak doufám, že to štěstíčko při nás bude stát i letos.

Kdy, nebo při čem sis sáhl na dno fyzických sil?
Na dno si sáhnu každou letní přípravu, ale to asi každý. Přiznám se, že obzvlášť letos jsem si sáhnul několikrát. Ale myslím si, že tak to má být, pokud chceme odvádět dobré výkony… Všechno se dá vydržet a jak se říká: „Co tě nezabije, to tě posílí!“

Jak vypadá běžný den hokejisty v sezóně?
Ráno je trénink, pak individuálně posilovna, rehabilitace a prakticky je volno až do druhého dne, pokud není zápas. A o volnu? Většinou pořádné jídlo, spánek a surfováni na internetu a nějaká ta procházka, když není zrovna hnusné počasí. Tak nějak vypadají naše dny tady v sezóně.

Máš nějaké hokejové předsevzetí, cíl?
Můj sen je dostat se jednou do ruské KHL, nebo alespoň na přípravný kemp. Cílem je extraliga. A předsevzetí? Dřít, dřít, dřít, dokud to jde!

Za co jsi dostal od rodičů poslední výprask?
No tak to vím úplně přesně, Za dvojku z chování v deváté třídě. Každý nemůže být svatoušek….

Broňa žije hokejem a sportem vůbec. V létě si rád zahraje tenis, fotbal, baví ho nejen plavání, ale i válení na sluníčku, v zimě prohání snowboard a sáňky. Rád relaxuje u internetu, ale samozřejmě největší zábava je dle jeho slov přítelkyně. Zatím ještě neukončil středoškolská studia, nějak pro hokej nezbyl čas, slibuje, že příští rok se bude snažit školní lavice zdárně opustit. Tak tedy zlom vaz….