Novic ve vrchlabském hokeji Ondřej Poul: Rivalita jde v tuto chvíli úplně stranou

Přinášíme rozhovor s novým trenérem Ondřejem Poulem, který vyšel v Krkonošském deníku.

Na začátku května přišlo vedení hokejového klubu z Vrchlabí s nečekanou zprávou. Trenérský tým druholigového A mužstva posílí bývalý funkcionář Trutnova a nedávno ještě marketingový manažer a asistent trenéra klubu HC Letňany Ondřej Poul (32).

Bývalý obránce Dvora Králové nad Labem, Trutnova, Náchoda či České Třebové se již nějaký ten měsíc věnuje funkcionařině a mimo jiné stál za zrodem Asociace druholigových klubů ledního hokeje, jíž navíc předsedá.

Letňanští Letci po minulé úspěšné sezoně oznámili, že z mapy druholigových účastníků odcházejí a volného Poula ústy sportovního manažera Jiřího Jakubce oslovil s nabídkou spolupráce klub z brány Krkonoš.

Ondřeji, jak velkým překvapením pro vás byla nabídka vrchlabského klubu, který vás oslovil s přáním, abyste se stal členem trenérského týmu tamního A mužstva?
Nebudu skrývat, že to pro mne bylo velké, ale zároveň příjemné překvapení. Oslovení přišlo v době, kdy jsem měl rozjeté dvě jednání s kluby z II. ligy. Vrchlabí jako jediné přišlo s jasným a konkrétním konceptem spolupráce, podmínkami a pro mě nebylo co dalšího řešit. Jsem moc rád, že jsme se domluvili, je to pro mě opět krok kupředu a moc se na tuto spolupráci těším.

Roky jste byl v pozici, v níž jste HC Stadion Vrchlabí vnímal jako velkého rivala. Berete tedy tento řekněme „přestup“ hodně prestižně?
Rivalita jde v tuto chvíli úplně stranou. Vrchlabí pro mě znamenalo vždy skvělou organizaci, které jsme se chtěli vždy vyrovnat, přiblížit. Ale těmi podmínkami, spoluprací s městem, to nikdy nebylo možné. Jsem opravdu moc rád, že mohu být členem takové organizace, jakou je Vrchlabí. Ať už to je ambicemi, vedením klubu nebo fanouškovskou základnou, vše mi dává smysl a těším se na tuto práci.

Vaše jméno bylo a stále je často hodně skloňováno v Trutnově i ve Vrchlabí. Ve kterém městě myslíte, že zpráva o vašem příchodu do Vrchlabí vyvolala nebo ještě vyvolá větší rozruch?
Těžko říct. Samozřejmě, že jsme i tuto otázku řešili, ale na rovinu - moje jméno bude vždy kontroverzní. Já jsem rád, že jsem svojí prací upoutal pozornost vedení Vrchlabí a že mě do svých řad chtělo. Vím a nejsem naivní, že s tím někdo nesouhlasí, ale je to pro mě zase další výzva v tom, abych dokázal, že je moje práce dobrá a že ta spolupráce bude jen ku prospěchu celého klubu. Jestli s tím někdo má, nebo nemá problém, je to jeho názor, který respektuji, ale že bych kvůli tomu nemohl spát, to se říct nedá.

Prozraďte, jaké byly důvody rozhodnutí o konci HC Letci Letňany ve druhé lize?
Nechtěl bych se k tomuto tématu nějak extrémně vyjadřovat. Vedení klubu za námi přišlo, shodou okolností po domácím utkání s Vrchlabím, že pro nadcházející sezony mění svoje plány a mužstvo dospělých v Letňanech nebude. Byl to samozřejmě pro nás trochu šok i z toho důvodu, že jsme patřili ke špičce ligy a chtěli bojovat o postup, ale jednání bylo korektní a my se jako tým ještě více semkli, abychom došli co nejdál. Nikdo nic nevypustil, neskončil. Užili jsme si to až do konce. Celé tři roky jsme byli skvělý tým a parta.

Měl jste ještě před vrchlabskou nabídkou ponětí, co budete v ledním hokeji dělat, jakou funkci nebo funkce zastávat?
Jak jsem už odpovídal v první otázce, řešil jsem nabídek víc. I skrze to, co jsme dokázali s Asociací za tak krátkou dobu a potažmo i tím, kam jsme dostali Letňany, těch nabídek bylo několik. Vždycky ale říkám, že mi vše musí dávat smysl. A největší smysl mi opravdu dávalo Vrchlabí.

Nyní máte jasno. Už jste svou novou roli nějak zahájil nebo si užíváte řekněme hokejové prázdniny?
Trenér má jen krátké prázdniny, funkcionář žádné. Takže téměř hned po tom, co jsme dospěli ke vzájemné shodě, jsem se pustil do práce. V současné chvíli pracuji s mužstvem v rámci letní přípravy. Třikrát týdně máme společný trénink, dvakrát týdně mají kluci individuální plán v posilovně. Dvakrát v týdnu jsme na suchu a jednou v týdnu máme led. Je to ideální kombinace přípravy a musím říct, že kluci od prvního do posledního makají na sto procent, což je samozřejmě velký příslib i do nové sezony.

Co si od nové výzvy slibujete a jak se těšíte na spolupráci s Petrem Hlaváčem a Martinem Abrahamem?
S kolegy jsme si rozdělili práci i pravomoci a na tu spolupráci se těším. A co si slibuji? Určitě to, že budeme bojovat o vyšší příčky, protože to cítím jak z týmu, tak z vedení, že se chtějí někam posunout. Pro mě je ten tým opravdu nadstandardní a to i z důvodu toho, že zdejší odchovanci jsou talentovaní kluci. Nemuseli jsme nijak extrémně doplňovat tým, nebo vybírat z více hráčů. V Letňanech nám třeba s Jardou Nedvědem prošlo rukama každý rok padesát hokejistů, ze kterých jsme si vybírali.

Krátce po vašem příchodu Stadion začíná oznamovat seznam posil. Máte s tím již něco společného? Mimochodem jednou z nových tváří je i váš mladší bratr Matěj.
Samozřejmě, hned jsme začali řešit stavbu kádru, vhodné posílení. Já měl pochopitelně připravené kluky v Praze, kteří chtěli pokračovat ve vzájemné spolupráci. Příkladem je Štěpán Turek, který je mladý, talentovaný a chce se neustále posouvat dál. Co se týká Matěje, tak ten pracuje nejlépe v předbrankovém prostoru, hraje obětavě a nebojí se přitvrdit, ačkoliv o tom jeho postava moc nevypovídá. Takového hráče v týmu potřebujete taky. Jak jsem řekl v předchozí odpovědi - kostra kádru je tady nadstandardní a my jsme hledali jen vhodné doplnění na konkrétní posty, které nás může posunout zase vpřed.

Před pár dny skončil světový šampionát. Kde jste jednotlivé zápasy sledoval a čekal jste právě před tímto turnajem, že by jej Češi mohli ovládnout?
Člověk toho má po sezoně plné zuby, já se spíš koukám na fotbal než na hokej. Na pár zápasech jsem byl přímo v O2 aréně, ale pořádně jsem sledoval z domova až utkání play off. Musím říct, že z týmu byl vidět velký hlad po úspěchu. Celkově, po spoustě letech, se mi náš projev líbil. Rukopis trenéra Rulíka a jeho realizačního týmu je moderní, což si myslím, že nám v posledních letech chybělo a snažili jsme se pořád někomu rovnat, přibližovat. Po čtvrtfinále jsem věřil, že dokážeme uhrát titul. Ten tým hrál opravdu skvěle a vyhrál naprosto zaslouženě.

Jakým způsobem je podle vás nyní důležité úspěchu využít, aby se český hokej držel mezi úzkou světovou špičkou?
Titul mistrů světa může být zase příslibem, jako bylo Nagano. Může to přivést děti na zimní stadiony, může to naplnit klubové kasy, protože bude o podporu hokeje větší zájem. Všechno je to ale o práci trenérů, klubů a svazu, tam nesmíme usnout na vavřínech jen proto, že dospělá reprezentace získala zlato. Výchova hráčů je během na opravdu dlouhou trať, ale z té cesty nesmíme uhnout, musíme se daleko víc snažit, aby se takové úspěchy opakovaly.

Jisté ambice bude mít i Vrchlabí v novém ročníku druhé ligy. Troufnete si odhadnout, kam budou v sezoně 2024/2025 mířit?
Všichni děláme hokej, abychom vyhrávali. Nikdo nechce prohrát, prohrávat. Takže všichni budeme spokojení, když dojdeme co nejdál, bude spokojené vedení a především vrchlabští fanoušci.

Autor článku: Tomáš Otradovský (Krkonošský deník)