Pozdrav z karantény: „Dobrá nálada nás neopouští,“ hlásí Urban

V aktuální sezoně platí za nejproduktivnějšího hráče mužstva. Vrchlabský útočník Patrik Urban (28) je v nejlepším hokejovém věku a po loňské první sezoně Stadionu v Chance lize nyní ve druhé nejvyšší soutěži v ČR úspěšně prodává nabyté zkušenosti.
V minulém týdnu však mistrovské zápasy Stadion neodehrál. Podkrkonošský tým byl, podobně jako řada dalších, v karanténě a pokud tomu nic nebude bránit, odehraje další duel až ve čtvrtek 27.1.2022 doma proti Porubě (18.00).

Patriku, jak si od pondělka užíváte pracovní neschopenku?
Po pravdě velmi si ji užívám. Po pár měsících nemusím řešit hokej ať už ten dospělý a nebo mládežnický, mohu se na plno věnovat rodině. Zase jsem trošku nabil energii a možná to bylo potřeba před klíčovou fází sezony.

Máte představu, kolika hráčům vašeho mužstva vyšel pozitivní test? A jak jste na tom při posledním testování byl vy sám?
No určitě se nás s pozitivním testem pár sešlo, přesné číslo netuším. I já jsem do toho bohužel spadl. Na druhou stranu aspoň něco pozitivního na tom posledním týdnu bylo (směje se).

Nedobrovolná pauza pro vás přišla před klíčovou fází sezony. Jste na hraně postupových pozic do play off. Může přestávka pomoci, abyste si před finišem základní části vyčistili hlavy?
Já si myslím, že určitě pomůže. Každý nabere nové síly a a přijde trošku na jiné myšlenky, protože ty z posledních dvou zápasů byly dost černé. V pondělí, když jsme se sešli na testování, tak jsme vtipkovali, že minulý rok s testy jsme měli dobrou formu, tak se nám to snad vrátí.

Jak jste již naznačil, přelom roku váš tým nezastihl v ideální formě. Šest zápasů a jen jedna tříbodová výhra. Dá se podle vás mluvit o krizi?
Neřekl bych, že jde o krizi, ale letos prostě nemáme nějakou extra šňůru, kde bychom pořád vyhrávali. Výkony jsou takové nevyrovnané. Myslím si ale, že tým stále drží pospolu a pořád věříme, že se k nám začne obracet trochu štěstí. O krizi jsem už pár lidí slyšel mluvit, ale každý by si asi měl uvědomit, že jsme v tabulce osmí a vše máme ve svých rukou.

Přibližte, jaký má mužstvo v pětidenní karanténě režim. Jakým způsobem se držíte v tempu?
Dostali jsme plány od trenérů na posilování s vlastní vahou a tak dále. Je to jak u koho. Někdo může dělat vše, protože ho covid úplně nezasáhl, ale například já opravdu tři dny proležel a teď pozvolna začínám zase něco dělat.

Jste tedy se spoluhráči a trenéry v nějakém kontaktu?
Ano, dá se říci, že v každodenním. Dobrá nálada nás neopouští a i v téhle situaci si ze sebe dokážeme udělat na sociálních sítích a na chatech srandu.

Probíhající ročník se vám zatím odvíjí jak na houpačce. V čem se vám cíle daří plnit a kde naopak tým tlačí bota?
Před sezonou padl cíl postoupit do play off a vyhnout se bojům o záchranu. To se nám sice daří, ale ten náskok je opravdu minimální a bude se muset bojovat až do konce. Bota nás určitě tlačí v útoku a v klíčových momentech zápasu. Vzpomenu si na minimálně šest utkání, kde jsme nezvládli poslední třetinu nebo závěrečné minuty a ztratili body. To se prostě nesmí stávat.

Loni nikdo nesestupoval, letos je na všech pólech tabulky oč hrát. Cítíte tlak na mužstvo i jeden na druhého?
Asi jo, cítíme tlak. Když budu mluvit za sebe, tohle jsem nezažil. Přijde mi, že se nám tu nějak extra nevěří. Čtu nebo poslouchám furt nějaké názory o tom, jak by co měl kdo dělat. Snažíme se z nás na ledě dostat to nejlepší a vyhrávat. To, že se to bohužel teď nedaří, nás neskutečně štve, ale stále to není konec světa. Jsem přesvědčený, že na tuto důležitou fázi sezony jsme připraveni.

Od nového roku vás z pozice hlavního kouče trénuje kamarád Tomáš Jirků. Jak jste jeho roli přijal a čekal jste vůbec změny v realizačním týmu?
Jsme profesionálové, takže to Tomovi hrozně přeji. Jsme sice kamarádi, ale pro vítězství týmu jde určitě kamarádství stranou a Tomáš udělá vždy to nejlepší pro tým. Tomáš je vynikající trenér s obrovským potenciálem. Myslím, že ani on sám si takhle svoji první sezonu na pozici trenéra nepředstavoval. Změny v realizačním týmu, řešilo vedení a myslím, že už se nemá cenu k tomu vracet.

Pokud se účastníci Chance ligy vyhrabou z karantén, čeká vás pořádně perný únor. Těšíte se na pestré herní vytížení?
To se opravdu těším. Pokud si dobře pamatuji, tak minulý rok jsme takto měli narvaný leden a vyhráli tam devět zápasů z jedenácti. To by se nám teď velmi líbilo (usmívá se). Každopádně jsem určitě rád, že budeme hrát častěji.

Jak moc důležitý bude pro psychiku mužstva hned první duel s Porubou?
Bude důležitý, o tom žádná. Je to náš soused v tabulce a je potřeba ho porazit. Teď se nám to se Šumperkem a Kolínem nepovedlo, takže je potřeba bodovat s Porubou. Zase ale není potřeba se k tomu zápasu nějak extra upínat. Je sice důležitý, ale pořád je do konce základní části dost zápasů.

Po Litoměřicích má právě ostravský celek nejlepší aktuální formu. Na druhou stranu jste ho v sezoně dvakrát porazili. Co od zápasu očekáváte?
Očekávám opravdu veliký boj o každý kousek ledu. Poruba určitě nepatří se svým mančaftem na spodek tabulky, kde ještě nedávno byla. Jejich forma jen dokazuje, jak kvalitní je to tým. Jak ale sám říkáte, dvakrát jsme je porazili a půjdeme si i pro třetí vítězství.

Jak se Patriku těšíte na blížící se olympiádu a jaké naděje dáváte českému národnímu týmu?
Těším se opravdu moc. Olympiády a různé sportovní akce mám hrozně rád. Celý den poběží něco sportovního v televizi a to je vždycky super. Čechům věřím pokaždé, ale jsou zas úplně zbytečně pod obrovským tlakem veřejnosti. Já prostě věřím, že jim to letos vyjde a spoustě lidem konečně zavřou pusu.