Na slovíčko s Petrem Hlaváčem...

Petr Hlaváč je čtyřiačtyřicetiletý bývalý obránce, který působil od roku 2011 čtyři sezóny jako hráč ve vrchlabském klubu a poté přešel na post hlavního trenéra A-týmu. Loňskou sezónu působil Petr u A-týmu již jako asistent trenéra, čemuž tak bude i v nadcházející sezóně.
Jak hodnotí loňské výkony A-týmu a čemu se nyní přes léto věnuje, se dočtete níže.

Jak byste zhodnotil základní část loňské sezóny?
Když bych bral v potaz jen umístění v tabulce, tak spokojenost. Když spočítám body a vzpomenu si na derby utkání, tak už to žádná sláva nebyla.

Jak byste zhodnotil play-off a poslední sérii proti Sokolovu?
Začali jsme výborně doma s Děčínem, ale další dvě utkání jsme se trápili. Naštěstí jsme je dokázali vyhrát a to nám strašně pomohlo. Následoval Kolín a nepovedené první utkání, ale potom z naší strany výborný zápas venku a vyrovnání série. Další dvě utkání jsme po boji a výborných výkonech obou týmu urvali pro sebe. Sokolov byl kapitola sama pro sebe. Výborný hokej, neskutečná divácká kulisa a trochu smůly v utkání č. 4 na vrchlabském ledě, které rozhodlo o tom, že se nakonec radoval Sokolov. Myslím, že taková série v 2. lize dlouho nebyla, jestli vůbec někdy byla.

Co říkáte na výkony hráčů? Byl jste s nimi spokojený?
Já před všemi kluky mohu jen smeknout. Nevím kolik lidí si dokáže představit denní rozvrh hráče Vrchlabí v 2.lize. Asi takhle: v 6 hodin vstávat a do práce, po práci rychle domů (někdy to ani nestihnete) a na trénink do Vrchlabí, návrat domů okolo 22. hodiny, a tak celý týden. O víkendu zápas a věnování se rodině, přítelkyním, nebo trénovaní naší mládeže... A takhle pořád dokola 8 měsíců, a to se týká víceméně celého týmu i Jardy Bednáře.

Jak Vám vyhovovala spolupráce s panem Baďoučkem? Byl jste spokojenější s rolí hlavního trenéra?
Samozřejmě, že každý ambiciozní trenér chce dělat hlavního, já mezi ně patřím také, ale ten může být v týmu pouze jeden. Nyní je to Václav a já se mu snažím co nejvíce pomáhat a sbírat od něj co nejvíce rad a poznatků, abych, až budu možná někdy zase hlavní trenér, byl lepší než když jsem začínal. Lidsky jsme si sedli, což je strašně důležité a co se týče hokeje, tak samozřejmě nemáme na vše stejný názor (to snad ani nejde), ale nijak nám to nebrání v naší, doufám, úspěšné práci.

Co říkáte na vrchlabské fanoušky? Jak moc je pro tým jejich podpora důležitá?
Fanoušky máme výborné a jejich podpory si velmi vážíme, protože to, co před dvaceti lety bylo normální (1000 a více lidí na utkáních 2.ligy), je dnes víceméně rarita. Navíc mě potěšilo že v play-off se k našim fanouškům přidali i diváci, což bylo super.

Dopřál jste si po tak dlouhé a náročné sezóně nějakou dovolenou?
Ne, ani nechápu pojem slova "dovolená", ani jak vznikl. Já si užil nohejbalový a fotbalový turnaj, rozlučku a svatbu Tomáše Bláhy, sjížděl jsem Vltavu, byl jsem se zbytkem rodiny navštívit staršího syna ve Švýcarsku atd.

Čemu se teď přes léto věnujete?
Rybaření, houbaření, štípání dřeva, grilování a manželce.

Co říkáte na novou posilu Petra Sýkoru?
Já Petra osobně neznám, ale samozřejmě vím, co to je za hokejistu a co všechno dokázal - klobouk dolů. Na spolupráci s ním se velmi těším.

Co přimělo vašeho bratra Honzu hrát opět za Vrchlabí?
Myslím si, že bratrská láska. Nic jiného v tom být nemůže.

Jak se na následující sezónu těšíte?
Tak zatím vůbec. Venku je 30 stupňů, svítí sluníčko, berou ryby, jen blázen by chtěl v takovém počasí trávit čas u ledu na zimáku. Takhle to mám celý život... Hokej mě vždycky chytne až od září. Ale jsem si jistý, že i přesto nešťastné rozlosování si tu sezonu všichni užijeme a na konci dubna budeme slavit.