Gólmanskou jedničkou bude Jakub Soukup
Jak již předeslal Jiří Jakubec, novou posilou vrchlabského A-týmu je třiadvacetiletý gólman Jakub Soukup. Proč dal přednost vrchlabskému klubu před WSM ligou, podle jakého známého sportovce nosí číslo 46 se dozvíte v krátkém rozhovoru...
Jakub Soukup je třiadvacetiletý gólman pocházející z Litvínova. Poslední tři sezony působil v Ústí nad Labem (WSM Liga), kterému pomohl v sezoně 2015/2016 vyřadit Kladno. Dále nastoupil do několika utkání za extraligový Litvínov, druholigovou Bílinu (2012/2013, 2013/2014) a prvoligový Most (2014/2015). Nyní bude působit za HC Stadion Vrchlabí jako gólmanská jednička.
Od kolika let se hokeji věnuješ a co tě k němu přivedlo?
Věnuji se mu od čtyř let. V Litvínově je hokej sport číslo jedna. Navíc se v té době vyhrálo Nagano a všichni malí kluci chtěli být hokejistou. K hokeji mě přivedli rodiče.
Dělal si někdy i nějaký jiný sport než je hokej?
Profesionálně jsem vždycky hrál jen hokej, ale spoustu sportů si rád zahraju ve volném čase nebo během letní přípravy. Třeba tenis, fotbal, badminton, basketbal...
Kdo je tvým hokejovým/sportovním vzorem?
Mám sportovní vzor a to je Valentino Rossi z MotoGP. Kvůli němu nosím číslo 46 a podle jeho přileb si nechávám malovat masku.
V jakém klubu, ve kterých si doposud hrál, se ti líbilo nejvíce a proč?
Určitě v Litvínově. Vyrostl jsem tam, na stadionu jsem byl skoro každý den a přešel jsem tam i do dospělého hokeje.
Proč sis vybral zrovna post gólmana? Co máš na chytání rád a co naopak nerad?
Když jsem chodil jako malý kluk na hokej, tak jsem nedělal nic jiného, než že jsem pozoroval gólmany. Za Litvínov chytal Zdeněk Orct a líbilo se mi to. Mám rád, když se povede pěkný zákrok nebo celý zápas a mám z toho dobrý pocit. Samozřejmě nemám rád, když dostanu gól, ať je to v tréninku nebo v zápase.
Co tě přivedlo do Vrchlabí? Proč ses rozhodl zrovna pro 2.ligu, když bys mohl klidně dál hrát WSM Ligu?
Ozval se mi pan trenér Baďouček a pan Jakubec, že o mě mají zájem a že by chtěli, abych působil tady ve Vrchlabí. Volali jsme si skoro každý den a hrozně se mi líbilo to jednání a zájem klubu. V Litvínově jsem to řešil s trenérem gólmanů Zdeňkem Orctem a manažerem Josefem Beránkem a oba dva mi to jen doporučovali. Nabídku z WSM ligy jsem měl, ale rozhodl velký zájem, který o mě, ze strany vrchlabského klubu, byl. Jsem rád, jak to nakonec dopadlo a že tu můžu být.
Jak se ti ve Vrchlabí líbí?
Zatím jsem se stihl jen projít kolem stadionu. Jsou tu ale hory a věřím, že v zimě to tu bude určitě parádní.
Těšíš se na zápasy tady v novém klubu?
Teším se moc! Slyšel jsem, že fanoušci jsou tu skvělí a chodí jich na zápasy hodně. Prý jezdí i na venkovní zápasy, tak věřím, že nám to hodně pomůže.
Co říkáš na nové spoluhráče?
Jsem tu jen tři dny, ale s klukama se rychle poznáváme, v tom nebude nejmenší problém. Věřím, že vytvoříme skvělou partu, která bude tahat za jeden provaz a uděláme vše proto, aby jsme byli na konci sezóny všichni spokojení.
Jaký máš názor na postupové ambice klubu?
I to byl právě jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro Vrchlabí. Je tu jasný cíl, a to postoupit. Já bych byl moc rád, kdybych k tomu pomohl a povedlo se to. Určitě to ale nebude nic jednoduchého, protože postupové ambice budou mít i další kluby.
Čemu se rád věnuješ ve volném čase?
Volný čas trávím s přítelkyní a s rodinou. Chodíme například na badminton nebo někam k vodě na paddleboardy . Taky se rád koukám na Wimbledon, když se hraje, nebo teď se jela Tour de France, to vydržím klidně celý den.
Co považuješ za svůj největší hokejový úspěch?
Určitě být součástí týmu, když se v roce 2015 vyhrál titul v Litvínově. Bylo skvělé zahrát si třeba s Martinem Ručinským, Pavlem Francouzem nebo Kubou Petružálkem. Cesta autobusem z Třince po sedmém zápase bylo něco, na co se nedá zapomenout.