Další trenérský úspěch Tomáše Jirků

Tomáš Jirků je šestadvacetiletý obránce vrchlabského A-týmu, a zároveň působí v klubu jako šéftrenér mládeže. Již v říjnu vybojoval 3.místo v projektu Díky, trenére a toto úterý 27.března 2018 se konala ve Vrchlabí každoroční akce Sportovec města Vrchlabí, kde v kategorii trenér roku získat první místo. Prozradil nejen jeho pocity z výhry a celého večera, ale zhodnotil i sezonu A-týmu a mládeže.

Čekal jsi, že budeš nominovaný na Sportovce roku?
Předpokládal jsem, že budu nominovaný, protože jsem obdržel pozvánku na tuto skvělou událost. Na této akci je úžasné, že se zde potkáte se skvělými sportovci a trenéry, které pojí kladný vztah k rodnému Vrchlabí.

Kolik vás bylo v kategorii nominováno?
Netuším kolik nás bylo nominováno, ale vyhlášení jako trenéři roku jsme byli dva, spolu se mnou byl na pódiu oceněn i místní trenér karate.

Jaká byla tvá reakce, když jsi zjistil, že si vyhrál?
Byl jsem hrozně mile překvapen. Najednou se ve mě začaly mísit různé pocity, které ani zpětně nedokážu popsat. Probíhalo mi hlavou, jak jsem nastupoval na pódium jako žáček, když jsem byl oceněn jako hokejista roku a najednou ve svých dvaceti šesti letech si jdu pro trenérské ocenění. Hrozně moc si toho vážím a dodalo mi to spoustu energii do další práce.

Jak tento večer hodnotíš?
Celý večer byl výborně zorganizovaný a skvěle ho moderoval Petr Ticháček. Pro mě osobně hrozně moc znamenalo, že tam byli přítomni všichni olympionici, jsem hrozně rád, že nezapomněli na své milované Vrchlabí a váží si toho odkud pocházejí.

Když se vrátíme zpět k letošní sezoně, jak bys zhodnotil základní část?
Naše výkony v základní části šli po takové sinusoidě, začátek jsme měli poměrně slušný, vyhráli jsme většinu utkání s nejtěžšími soupeři, poté přišlo hluché období, kdy jsme poztráceli spoustu bodů, ale to bylo podle mého názoru zapříčiněno vysokým počtem zraněných a nemocných hráčů. Nastartovalo nás utkání v Trutnově, kde jsme sice ještě nebyli kompletní, ale po výborném kolektivním výkonu jsme dokázali zvítězit a to nás nakoplo. Následovala série vítězství, která nás vynesla až na 1.místo v tabulce, bohužel jsme zde nevydrželi dlouho, protože pak opět přišla marodka a s tím i pokles formy nás všech. Když už to vypadalo, že zakončíme základní část na skvělém druhém místě, přišlo nepochopitelné selhání v posledních dvou kolech s Řisuty a s Bílinou.

Co říkáš na 1.kolo play-off, ve kterém jste vyřadili Kobru?
Do série jsme nastoupili odhodlaní, že postoupíme a z týmu byla cítit obrovská vnitřní síla. Přesto, že jsme hráli s Kobrou, která disponovala velmi silným kádrem, jsme byli v sérii lepším mužstvem a zaslouženě jsme postoupili. Myslím, že byl k vidění i hezký útočný hokej z obou stran, který se musel divákům líbit.

Ve 2.kole se vám už ale nepodařilo porazit Jablonec a sezona tak pro HC Stadion skončila. Je něco, co jste podle tebe mohli udělat lépe?
Nejprve bych chtěl říci, že letošní prohra s Jabloncem je mé největší sportovní zklamání v životě, věřil jsem v sílu našeho mužstva a konec měl opravdu hořkou příchuť. Tyto pocity budu v sobě asi nosit dlouho. Klíčové podle mého názoru bylo třetí utkání v Jablonci, kde jsme dvě třetiny soupeře jasně přehrávali, bohužel jsme naše šance nedokázali přetavit ve větší než dvougólové vedení. Jablonec ve třetí třetině šťastně vyrovnal a nám se zhroutil celý svět, nedokázali jsme to bohužel zvrátit ani doma v posledním utkání.

Jak bys zhodnotil letošní výkony mládeže?
Naší klubovou filozofií u mládeže je, že se snažíme neřešit výsledky, ale prioritou je pro nás radost ze hry a respektování zákonitostí dlouhodobého procesu vývoje hráče. U těch nejmenších dětí se snažíme je jen naučit milovat hokej, aby si vytvořily pozitivní vztah ke sportu jako takovému. Výsledky se v podstatě zaznamenávají do tabulky až v žákovských kategorií. Zde naši mladší i starší žáci obsadili v základní části druhé místo za Hradcem Králové, když se obou naším kategoriím na domácím ledě podařilo nad Hradcem zvítězit. Mladšímu dorostu se povedlo přes obtížnou základní část dostat do nadstavby, což byl pro nás velký úspěch. Určitě nesmím opomenout naší náborovou činnost, kde se nám opět letos podařilo přivézt do naší přípravky velký počet nových hráčů, což je jedna z priorit našeho klubu a také část mé činnosti jako šéftrenéra mládeže.