Jsem šťastný, že jsem si za Vrchlabí mohl zase zahrát, říká Jakub Moník
Na sobotní zápas proti Řisutám nastoupil na střídavé starty mladý vrchlabský odchovanec Jakub Moník. Ten působí již pátým rokem v hradecké juniorce jako obránce. Na Vrchlabí vzpomíná velmi rád a je nadšený, že si za něj mohl opět zahrát. V rozhovoru prozradil, čemu se věnuje ve volném čase a jak zvládá školu kombinovat s hokejem.
Jak se ti hrálo za Vrchlabí proti Řisutám?
Hrálo se mi skvěle! Byl jsem šťastný, že si zase za Vrchlabí mohu zahrát. Je to úplně jiný hokej… Nejdřív jsem byl trošku nervózní, ale před zápasem to ze mě opadlo a bylo to super. Měl jsem v lajně zkušené a hodné kluky, kteří mi radili a pomáhali, kdy jen to šlo.
Chtěl bys hrát někdy do budoucna za Vrchlabí stabilně?
Jednou bych hrál za Vrchlabí strašně rád, ale uvidíme, co bude.
Hokeji se věnuje i tvůj brácha Filip, se kterým hraješ společně v HK... Jak jste se do hradeckého týmu dostali a jak dlouho už tam hrajete?
V mladším dorostu jsme si s bráchou řekli, že bychom mohli zkusit hrát někde jinde než za Vrchlabí a taky někde o trochu výš. Rozhodli jsme se zkusit Hradec Králové, který jsme spojili i se školou. Hrajeme tam už pátým rokem a jsem tam moc spokojení. V hokeji si nemůžu stěžovat, klub je velmi vstřícný a škola je taky super.
Jak často v HK trénuješ?
Trénujeme každý den, až na neděle a zápasové dny. Pondělky a úterky máme trénink jak dopoledne, tak odpoledne, ve středu a ve čtvrtek jen jeden. V pátek a v sobotu hrajeme zápasy.
Co plánuješ po juniorce?
Po juniorce už budu mít snad hotovou maturitu, takže bych chtěl jít na vysokou školu. V hokeji chci samozřejmě dál pokračovat a věnovat se mu, co nejdéle to půjde… Přece jen je to už taková srdeční záležitost.
Jak jsi vlastně s hokejem tady ve Vrchlabí začínal?
Poprvé jsme si s bráchou na brusle stoupli ve čtyřech letech ve Vrchlabí na stadionu. Potom jsme začali hrát hokej, kterého se stále držíme, a doufám, že tomu tak bude i nadále.
Jak zvládáš školu, když většinu tvého času zabírá hokej?
Řekl bych, že školu zvládám docela dobře na to, že nemáme moc času na učení. Známky mám docela dobré, ale s absencí je to už trochu horší. Máme ale domluvené, že pokud nebudeme mít čtyřky a pětky, tak nám vše omluví, což se nám naštěstí zatím daří.
Čemu se věnuješ ve volném čase?
Ve volném čase se snažím chodit na brigády, protože nechci, aby za nás všechno platili rodiče, a chci jim aspoň trochu pomoct. Dále si volno užívám s kamarády a s blízkými lidmi, kteří jsou pro mě důležití. Když je čas, tak rád pomáhám i taťkovi. Ten mě k hokeji přivedl.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej