Hrát fair play nejen na ledě

Služebně nejstarší hráč Vrchlabí odešel po loňské sezóně do týmu Hradce Králové. Strávil tam letní přípravu a tím jeho působení skončilo. Situaci, která vznikla a ještě nyní se řeší, si jistě nepředstavoval ani ve snu. Nakonec se vrátil zpět do Vrchlabí a na pozici obránce odehraje tak svou pátou sezónu. Tak tedy: „Matějdo, vítej Z5.“

Co se vlastně stalo, podmínky byly nastavené, začal si s nimi přípravu a pak začaly problémy?
Když jsem podepisoval smlouvu s panem Višňákem, řekl jsem mu, jakou asi přibližnou částku za mě Vrchlabí bude požadovat. V tu chvíli mi řekl, abych tyhle věci neřešil, že prý se vedení HC VCES HK s klubem HC Vrchlabí domluví, a abych se hlavně soustředil na trénink. Nic jsem tedy neřešil a v klidu jsem chtěl trénovat a připravit se na nadcházející sezonu. Jenže pak bylo všechno jinak.

Jak se k tobě pak chovali? Změnil se nějak přístup vedení?
Od vedení určitě, každý druhý den jsem byl v kanceláři, pořád ode mě chtěli slyšet nějaké návrhy řešení nastalé situace. Já jsem tvrdil, že k tomu nejsem kompetentní a že bych byl rád, kdyby se vše vyřešilo bez mého zasahování. Já jsem hokejista a ne manažer, nepřísluší mi tedy vyjednávat podmínky přestupu. Postupně to gradovalo a hradecký klub na mě vyvíjel čím dál větší tlak. Ve finále chtěli, abych podepsal dohodu o výpovědi smlouvy. Vzhledem k tomu, že jsem podmínky smlouvy neporušil, nebyl k této výpovědi žádný důvod. Výpověď jsem tedy nepodepsal.

A kdy se začalo mluvit o možnosti, že Hradec od smlouvy odstoupí a ty se vrátíš zpět do Vrchlabí?
V tu chvíli jsem řešil, jestli vůbec budu mít kde hrát. Po tom, co jsem nepodepsal dohodu o ukončení smlouvy, začali v Hradci spekulovat o tom, jakým způsobem by mi ji mohli vypovědět oni sami. Někdy kolem 10.5. jsem dostal první výpověď smlouvy, důvodem bylo, že se kluby nedohodly. To však nebyla moje chyba. Výpověď jsem samozřejmě nepodepsal. Následující pracovní den mi přišel doporučený dopis od právního zástupce HC VCES HK – další výpověď, tentokrát však z výkonnostních důvodů, což je v létě za přípravy opravdu směšné. Po tomto hradeckém kroku jsem si i já najal právníka, který tuto záležitost řeší za mě.

A jaký je závěr teď? Došlo k nějaké dohodě?
Ne, dali mi výpověď (v pořadí již třetí) za to, že jsem na začátku letní přípravy hrál in-line hokej za klub, který patří pod HC VCES HK. Požádán jsem o to ale byl za přítomnosti člověka z vedení klubu. Ironií však je, že právě kvůli in-linu jsem dostal nakonec výpověď ze smlouvy. Neměl jsem písemný souhlas vedení, k tomu abych in-line mohl hrát, a to se jim v tu chvíli hodilo. Tady přesně platí: „ pro dobrotu na žebrotu...“

A co bylo dál?
Během těchto nepříjemných dohadů s Hradcem, mě několikrát kontaktoval pan Kmoníček a zajímal se, jak situace vypadá a zda nepotřebuji nějak pomoci. Když jsem mu řekl o výpovědích a celé situaci, zeptal se mě, jestli bych se chtěl vrátit zpět do Vrchlabí. Za tuto nabídku jsem byl a stále samozřejmě jsem moc rád. Ve Vrchlabí se mi hrálo vždycky dobře, když přišla nabídka z Hradce, kývl jsem na ni pouze proto, že jsem chtěl být doma u rodiny. Celá tato situace pro mě a mou rodinu nebyla vůbec příjemná. Jsem rád, že je vše již vyřešené a že se konečně mohu věnovat pouze hokeji.

Jak jsi po již zmíněné výpovědi trénoval?
HC Vrchlabí, resp. pan Kmoníček mi vyšel vstříc a sehnal mi kondičního trenéra, který mi naplánoval tréninky tak, abych se udržoval v kondici a nebylo na mě znát tréninkové manko.

Máš ještě po této kauze s Hradcem, resp. s panem Višňákem, nějaké kontakty?
Abych se přiznal, tak jsem již nechtěl s nimi nic řešit, ale ještě nemám zaplacené veškeré pohledávky za období, kdy jsem tam trénoval. Jelikož je již říjen, tak pevně doufám, že se jedná pouze o nedopatření a bude to již brzy ze strany Hradce dořešeno, abych se mohl věnovat pouze výkonům na ledě v dresu Vrchlabí.