Na slovíčko se Štěpánem Turkem

V době hokejového půstu jsme si pro vás připravili rozhovor s jednou z nejvýraznějších letošních posil našeho klubu. Štěpán Turek nám vlastními slovy zhodnotí nejen dosavadní část sezóny, ale například i jeho individuální přípravu.

Štěpáne, začněme od mládí. Prošel jsi ve své kariéře už několika kluby. Kde ses cítil nejlépe a na jaké období budeš nejradši vzpomínat?
Nejlepší hokejový období pro mě bylo určitě v Letňanech. Zahrál jsem si tam poprvé dospělý hokej. Sešla se tam neuvěřitelná parta kluků a na to, co jsme tam dokázali za 3 roky, budu vždy vzpomínat jen v tom nejlepším.

Shrnul bys ještě loňskou sezónu, ve které jsi s Letci dokráčeli do čtvrtfinále?
Došli jsme do čtvrtfinále, kde jsme bohužel vypadli, což nás samozřejmě mrzelo. Během sezóny se totiž ukázalo, že i přesto, že před sezónou hodně kluků odešlo a přišlo spoustu nových tváří, tak jsme si všichni sedli. Vypadalo to, že bychom mohli dojít zase hodně daleko, ale bohužel se nám to nepovedlo. Každopádně sezónu hodnotím určitě pozitivně.

Letošní sezóna je pro tebe kvůli zranění/nemoci celkem negativně poznamenaná, ale i přesto sis v 6 zápasech dokázala připsat hned 5 gólů a 1 asistenci. Jak bys zhodnotil dosavadní část sezóny svým pohledem.
Bohužel se mi zranění moc nevyhýbá, ale co se týče nějakých kanadských bodů, tak to není špatné. Jsem za to samozřejmě rád, že tam něco spadne, ale sám vím, že to může být o dost lepší jak herně, tak bodově. Co se týče mojí hry jako takové, tak jak jsem říkal, vím že to není úplně ono, ale dostávám se do toho. Troufnu si říct, že se cítím zápas od zápasu lépe. Jsem tu nový, takže si i zvykám na nové spoluhráče, nový systém a samozřejmě i na fanoušky. Na to jsem taky zvyklý nebyl. :)) Mužů ale s klidem na duši říct, že to nejlepší teprve přijde…

Necelá třetina základní části je už minulostí. Aktuálně se Vrchlabí nachází na 4. místě. Jste s tím spokojeni? Jak bys zhodnotil dosavadní průběh sezóny?
Tak 4. místo není špatné, vždycky to může být lepší, ale i horší. Víme, že jsem nějaké body zbytečně ztratili, takže uděláme maximum proto, abychom je zase získali zpět v jiných zápasech.

Vraťme se ještě k letní přípravě. Byla pro tebe nějak jiná oproti předchozím rokům? Dokázal bys porovnat přípravu ve Vrchlabí a například v Letňanech?
Poslední 4 roky mám individuální suchou přípravu a už bych to neměnil. Kvůli tomu, že jsem z Prahy, mi klub vyhověl s individuální suchou přípravou se svým kondičním trenérem v Praze. Tím pádem porovnání bohužel nemám.

Za svou hokejovou kariéru jsi prošel několika kluby. Řekni nám, kde je nejlepší zázemí a porovnej je se zázemím ve Vrchlabí.
Zase v tolika klubech jsem nebyl, abych mohl nějak porovnávat. Vybrat nejlepší je těžké, každé zázemí bylo v něčem specifické. V juniorských kategoriích je to samozřejmě úplně jiné než v dospělém hokeji. V Letňanech jsme měli úplně novou šatnu, která byla moc hezká. Oproti tomu tady ve Vrchlabí má přece jenom hokej větší tradici a je to tady více zaběhlé. Takže je to více profesionální, když to tak řeknu.

Z Letňan do Vrchlabí jsi v letošní sezóně nepřišel sám. Sedl sis s kluky v kabině i díky tomuhle faktu dobře?
Myslím si, že i tím že jsme proti sobě 3 roky hráli, tak jsme se tak nějak znali. Můj názor je, že mě kluci vzali dobře. I já z toho mám moc dobrý pocit, nemůžu říct jediné slovo proti někomu z kabiny. Až jsem byl popravdě trochu překvapený, když jsem přišel, že jsou kluci takhle super. Za mě je tady skvělá parta. S kluky jsem si tedy sedl dobře. Jsem rád v kolektivu a jak jsem říkal, tak celý tým je skvělý, takže žádný problém se začleněním nebyl.

Jak ses dokázal z pražského života adaptovat na ten horský, podkrkonošský?
Tak je tady podstatně větší klid. Je určitě příjemné, vypadnout z toho všeho ruchu jaký je v Praze sem do klidu a nadýchat se čerstvého horského vzduchu. Žádný problém to tedy nebyl.

Máš nějaký sen, kam bys to chtěl v hokeji dotáhnout?
Tak kdybych neměl ambice se posunout výš, tak bych kecal. Můj sen vždycky byl a je se hokejem živit a kde to bude a jestli vůbec, se uvidí.

Kdo je tvým vzorem? Jak hokejovým, tak životním.
Sleduji tak nějak celou NHL, hlavně ty mladší generace, ke kterým mám blíže. Od každého hráče se snažím okoukat to nejlepší co umí. Kdybych měl říct jedno jméno, ač nerad, protože je to těžké, tak by to byl momentálně Auston Matthews.
Nejsem typ člověka, co byl měl nějaké životní vzory. Od malička se ale člověk učí a odkoukává co a jak od svých rodičů. Nebo já to tak aspoň mám, takže řeknu svoje rodiče.

Předpokládám, že je hokej pro tebe na prvním místě. Máš ještě nějaké jiné koníčky?
Ano, hokej mám na prvním místě, ale není to samozřejmě všechno. Snažím se užívat si život, dokud to jde a jak je to možné. Rád trávím čas s rodinou a svými nejbližšími kamarády. Rád si zajdu do posilovny, to je momentálně asi můj koníček číslo jedna. Pak mám samozřejmě ještě nějaké maličkosti, ale to nestojí za řeč.