Další posilou je Samuel Duchan
Další posilou do našeho útoku je jednadvacetiletý Samuel Duchan.
Již minulou sezónu Samuel odtrénoval s A-týmem ve Vrchlabí, ale do zápasů nastupoval za druholigový Wikov Hronov. Tam si z 38 zápasů připsal 29 bodů za 8 gólů a 21 asistencí.
Kde jsi s hokejem začínal? Pamatuješ si na své první hokejové krůčky? S hokejem jsem začínal v pražských Letňanech, kde jsem strávil většinu svého hokejového mládí. Vím, že mě k hokeji přivedl táta, který hokej kdysi hrál a bylo to asi ve 4 letech, jak si matně vzpomínám. Rád vzpomínám na to, jak jsme s dědou hrávali hokej na rybníku u nás na vesnici.
Díky spolupráci s Hronovem jsi minulý rok už druhou ligu hrál. Jak bys loňskou sezónu zhodnotil?
Ještě na začátku září jsem si myslel, že budu hrát právě v Letňanech, ale pak jsem dostal příležitost trénovat za A-tým ve Vrchlabí a hrát za Hronov, což mě zas mohlo posunout o kousek dál. Jsem za tu možnost moc vděčný. Byla to moje první celá sezóna mezi dospělými.
Sezónu hodnotím kladně. Byli jsme jeden z nejmladších týmu v lize a dokázali jsme se dostat, až do play-off. Tam nám už chyběly síly a zkušenosti. V základní části jsme dokázali překvapivě a opakovaně porazit i týmy nad námi, jako třeba Letňany nebo Dvůr Králové. Před sezónou a kolikrát i v sezóně nám to nikdo nevěřil.
Letos už budeš hrát za vrchlabský A-tým, kde je mnoho mladých tváří. Jak se na tuto sezónu těšíš? Já jsem si Vrchlabí oblíbil a těším se, až obléknu vrchlabský dres. Celý minulý rok jsem tady už trénoval, takže většinu kluků znám. Je to super, protože nepůjdu do úplně neznámého. Na sezónu se moc těším, pauza už je dlouhá. Myslím si, že tuhle sezónu bude II. liga zas o něco atraktivnější. Samozřejmě se těším i na naše skvělé fanoušky. Doufám, že jich přijde co nejvíc.
S jakým očekáváním jdeš do nové sezóny? Samozřejmě s tím nejvyšším. Věřím, že budeme mít super partu a bude se nám týmově dařit. Udělám vše pro to, abych týmu pomohl.
Předpokládám, že je hokej pro tebe na prvním místě. Máš ještě nějaké jiné koníčky? Momentálně ano. Studuji vysokou školu a v létě hraju hodně tenis. Čas jinak trávím s kamarády, kteří studují a hrají v Americe.
Jaký je tvůj největší hokejový zážitek, na který nezapomeneš? Jelikož jsem nemohl hrát tři roky hokej, tak pro mě byl zážitek, že jsem se potom dokázal vrátit. Pamatuji si svůj první zápas po zranění, za letňanskou juniorku. Podařilo se mi dokonce i vstřelit gól. Byl to skvělý pocit. Samozřejmě také přípravný zápas za Vrchlabí proti Pardubicím. Wow, to byl zážitek. Chvilku jsem si říkal, co tady vlastně dělám. :-)
Máš nějaký sen, kam bys to chtěl v hokeji dotáhnout? Sen mám určitě, ale nechám si ho pro sebe. Hlavně se snažím dělat vše na 100% a to, co se má stát, se stane. Hlavně chci, aby mě to bavilo tak, jako mě to baví teď. Když jsme teda u toho, tak jsem si už takový malý sen splnil. Vím, že pro někoho to třeba nic není, ale potom, co jsem tři roky nemohl hrát, jsem si už ani nemyslel, že zas někdy budu hrát. Je to pro mě tak trošku zázrak, že jsem si mohl zahrát II. ligu, a navíc v ní hned dostat takovou šanci a tolik prostoru. Jsem za to opravdu vděčný.
Máš nějaké plány na léto? Třeba nějakou dovolenou? Ani vlastně ne. Chodím na brigádu a snažím se připravovat na sezónu. Poslední týden v červenci budu pomáhat Davidovi Pojkarovi na kempu, který tady taky hrával. Nějaký víkend chceme s mým nejlepším kámošem jet na ryby, kde klasicky nechytneme vůbec nic.
