Do nového klubu se těším, říká Tomáš Kaut
Přinášíme rozhovor s druhým nováčkem A-týmu, útočníkem Tomášem Kautem.
Tomáši, jak jste přijal zprávu, že se po sezoně strávené v Prostějově budete stěhovat do Vrchlabí?
Ony první kontakty proběhly už dříve. Nejprve přes mého agenta či Dušana Salfického, následně jsem mluvil i s panem Baďoučkem, jenž v uplynulé sezoně Stadion trénoval. Každopádně mohu říct, že všude, kde někdo zmiňuje Vrchlabí, vždy se o něm mluví jen dobře. I proto se do nového klubu těším.
Vrchlabský klub od minulé sezony úzce spolupracuje s pardubickým Dynamem. Jak moc jste v poslední době oba kluby sledoval?
Myslím, že dostatečně. V Pardubicích jsem prošel juniorkou, tři sezony jsem navíc strávil v áčku. Tým pořád sleduji. Vrchlabský hokej jsem sledoval dávno před postupem do Chance ligy. Pamatuji i spoustu let zpátky, kdy hráli první ligu pod panem Dědkem. Dokonce mám pocti, že jsem proti Vrchlabí vstřelil svůj první gól za Chrudim. Tehdy to bylo do sítě Radovana Biegla.
Ve své kariéře toho máte za sebou už hodně. Na jaké angažmá, jakou sezonu, vzpomínáte úplně nejradši?
Když nepočítám Prostějov, kde jsem byl jen jednu sezonu, tak jsem vlastně v každém městě pobyl delší dobu a vytvořil si k němu vazbu. Hokejových momentů byla spousta, ale zmínil bych rád Kladno. V prvním roce jsme prošli do baráže, která nám ještě nevyšla. Pak jsme slavili postup do extraligy a další rok se vraceli zpátky. Pokaždé šlo o sezonu hranou na maximum, bylo to náročný, ale hezký. Hokej mě tam bavil.
Jaký pro vás byl ten poslední rok v Prostějově? U týmu jste dělal kapitána a dotáhli jste to do předkola play off.
S odstupem času mě mrzí, že jsme to nedotáhli dál než do toho předkola. Sám musím říct, že i ode mne se určitě čekalo víc. Rád bych náš tým viděl výš, ale bohužel to v sérii s Porubou nedopadlo.
Vzpomínáte i na vzájemné souboje s Vrchlabím? Oba jste vyhráli.
Jasně, pamatuji si je a už i s klukama v kabině na ně přišla řeč. Vždycky šlo o zápasy před reprezentační pauzou. Zatímco Vrchlabí se vezlo na vítězné vlně, my potřebovali každý bod. Asi se to pak i projevilo, možná tam bylo menší podcenění, každopádně jsme vždycky brali tři zasloužené body.
Loňská sezona se hrála bez diváků. Vrchlabští fanoušci jsou ale přízní svému týmu pověstní. Věříte, že nový mistrovský ročník už proběhne před plnými tribunami?
Věřím, že je to snad už na dobré cestě. Všichni bychom si přáli, aby s námi fanoušci byli na zimáku. Při mé zkušenosti s vrchlabským publikem si dobře vybavuji, jaká na stadionu panovala kulisa. Diváci tu jsou v kontaktu s ledovou plochou, prostředí bylo bouřlivé. S Chrudimí tehdy navíc panovala i rivalita. Máme se na co těšit.
Váš o deset let mladší bratr Martin to přes Pardubice dotáhl až do NHL. Sledujete hodně jeho počínání za mořem, jste v kontaktu?
V kontaktu jsme denně, buď si zavoláme nebo napíšeme. Sledujeme se navzájem a samozřejmě pořád řešíme hlavně hokej. Je skvělé, kam se dostal a teď to chce ještě udělat ten poslední krok. Nemá to jednoduché, Colorado má skvělý tým. Musí dál věřit, že když bude makat a dá do tréninku všechno, může se v dresu Avalanche prosadit.
Vrchlabí vás jako posilu představilo s Karlem Nedbalem. Také on je od vás mladší a už jste si spolu zahráli. Jak byste ho jako hokejistu popsal?
Samozřejmě si Káju dobře pamatuji. Teď jsme hráli dokonce i proti sobě. Vždycky se mi jako obránce líbil. Hlavně proto, že dokáže být platný na obou stranách. Umí pomoci dopředu, odvádí svoji práci i v obraně. Navíc je pořád ještě ve věku, kdy se může posouvat dál.