Vysmátý rozhovor s Danem Kolářem

Po úterním tréninku si mladý obránce Daniel Kolář našel chvilku na krátký rozhovor o hokeji, o šancích týmu v play-off a pověděl nám také, co dělá ve volném čase. Během rozhovoru vykouklo z kabiny několik zvědavých hlav jeho spoluhráčů, možná kvůli výškovému rozdílu mezi mnou a Danem, nakonec jsme však povídání se smíchem úspěšně dokončili a vy si ho nyní můžete přečíst.

Ahoj Dane, jak bys zhodnotil dosavadní úspěchy a neúspěchy HC Stadionu Vrchlabí? Co považuješ za nejhorší a co za nejlepší zápas?

Ze začátku to bylo takový ztuhlý, nic moc, ale od čtvrtky sezony se to zvedlo, začali jsme vyhrávat, udělali jsme vítěznou šňůru osmi zápasů v řadě, pak přišla prohra a zase jenom vítězství. To nás zvedlo a teď jsme na konci a uvidíme, jak to bude dál. Tak nejhorší zápas…. Já už si ani nepamatuju nejhorší zápas, abych se přiznal (úsměv). To bylo asi proti Táboru, to jsme nemuseli prohrát. A nejlepší, těch bylo zase hodně, dobrých zápasů co jsme teď odehráli, bylo dost, nejde si vybrat :-)

Čekal jsi, že proti Jablonci rozhodne hned první třetina? Připravovali jste na něj nějak zvlášť po tom, co jste od nich dostali sedm gólů?

Měli jsme v hlavách, že jsme od nich schytali tolik gólů, takže my se připravovali na to, že tam na nás budou lítat. My jsme se z toho nezbláznili, na tréninku jsme vyzkoušeli pár cvičení a šli jsme do toho s čistou hlavou, že jim tu porážku musíme vrátit. Což se povedlo :-)

Jak vidíš šance Vrchlabí v play-off? Jaký je cíl?

Náš cíl je vyhrát, to je cíl každého týmu. Ale uvidíme, podle toho, jak se to bude vyvíjet, koho chytneme. Budeme o tom přemýšlet, až na to přijde.

Před sebou teď máte soupeře, kteří jsou v tabulce okolo vás nebo před vámi – tým Sokolova nebo Žďáru. Budete se na ně nějak zaměřovat?

Tak my každý trénink uzpůsobujeme tomu, jak na nás ten soupeř hraje. Sokolov bude hrát obranně, tam moc gólů nedávají, tak se budeme snažit, abychom jim nedávali moc šancí jít do protiútoku. Nesmíme se zbláznit z toho, že jsou první a musíme je porazit.

Jak se ti líbí atmosféra na stadionu? Všímáš si fanoušků na venkovních zápasech?

Atmosféra je tady suprová, to jsem ještě nezažil. Nebo zažil, třeba v Chomutově. Ale v Kadani, kde jsem hrál první ligu, tak tam byla atmosféra hluchá, takových 150 lidí. Totéž bylo v Berouně, kde jsem teď byl na střídavé starty. Tam přišlo asi 80 lidí. Tady je to prostě úžasný a hlavně diváci, kteří jezdí i ven. To se mi nestalo, aby jeli někam až do Jindřichova Hradce, na rozcvičce jsem koukal jako blázen (smích).

Jak se ty sám těšíš na zápasy HC Stadionu?

Na domácí zápasy se těším samozřejmě víc kvůli divákům. Ale na venkovní se těším vždycky taky, do každého zápasu nastupuju s radostí.

Otočme list. Co nejraději děláš po zápase? Liší se to, když vyhrajete nebo když prohrajete?

Určitě liší, když vyhrajeme, tak jdu domů s úsměvem a když prohrajeme, tak jdu domů smutnej (smích). Ale ne. Po zápase jdeme většinou tady na jídlo, pak jdu na pokoj, zahraju si Playstationa nebo se kouknu na televizi. Žádný velký oslavy neděláme. To možná na konci sezony, až vyhrajeme :-)

Co děláš ve svém volném čase?

Ve svém volnu rád lyžuju, bydlím na sjezdovce. Trávím ho většinou sportem, ráno chodím občas do posilovny. Když jsem ve Vrchlabí, což jsem teď pořád, tak ráno vstanu, jdu do posilky, pak se jdu s někým sklouznout na led a potom jdu na kopec si chvíli zalyžovat.

Teď bych tu měla pár otázek od fanoušků. Velký fanda týmu ČEZ Motor České Budějovice se ptá, jak ses cítil po zápase, ve kterém jsi nastupoval za Beroun? Medvědi prohráli vysoko 0:6.

Tak já jsem se cítil dobře, ta atmosféra tam byla zase něco jiného, Budějovice hrály extraligu. A pocit? Prostě nás přejely (smích). Za začátku to byl vyrovnaný zápas, ale pak jsme si dali jeden vlastní gól, spadl tam jeden ušmudlaný a oni byli na koni. Bylo to vyrovnané, jen výsledek o tom nesvědčil. Na konci byla menší strkanice, ale zápas jsem si užil, zase po nějaké době v první lize :-)

A teď tu máme něco záludného: Jaké číslo je na třetím desetinném místě u čísla pí? (smích)

To je ale blbá otázka (smích). Já jsem z matiky měl vždycky pětku, takže nevím. Vlastně vždycky jsem proklouznul za čtyři, ale tohle jsem snad ještě nikdy neslyšel.

Tu otázku mi navrhnul tvůj spoluhráč.

Tak to je super, to teda děkuju. Já ho zabiju. (To ještě nevěděl, odkud fouká vítr, pozn. redakce)

V základní části máte před sebou poslední dva domácí zápasy. Jak bys na ně nalákal fanoušky?

Přijďte nás podpořit v co největším počtu. Bude to dobrý hokej a už v těchto zápasech se budeme snažit hrát jako bychom už byli v play-off :-)