Mládeži se daří, ale je jich málo

Kromě A týmu nesmíme zapomínat také na hokejovou mládež, která nás prezentuje jako HC Krkonoše. Jejich letošní sezóna nebyla vůbec špatná a dosežené výsledky to jasně dokazují. O mládežnickém hokeji jsme se bavili s panem Petrem Srnským, který působí u klubu působí jako sekretář a zároveň trenér.

Povídejte, co je nového u mládeže? Jak se jim daří, co sezóna?
O výsledcích mládeže jsme fanoušky průběžně informovali. Sezóna skončila a výsledky jsou lepší než byly loni. U těch nejmladších druhá – čtvrtá třída se tabulky nevedou, ale již dříve jsme na stránkách uveřejnili hodnocení těchto kategorií jednotlivými trenéry. U žáků, což je pátá až osmá třída, tam jsme do prosince hráli základní část, a celkově v součtu všech tříd jsme skončili sedmí. Tím pádem jsme hráli skupinu B. V těchto skupinách šesté třídy vyhrály, stejně tak sedmé. Z našeho pohledu je škoda, že se do skupiny A neprobojovaly naše šesté třídy, protože hráli opravdu výborně a poráželi v základní části mužstva z předních pozic, více opět v podrobném již zveřejněném hodnocení 5. a 6. tříd. Mladší dorost hrál letos Ligu mladšího dorostu, jedná se o nejvyšší soutěž jakou naše mládež hraje. Tuto soutěž jsme hráli poprvé a udrželi jsme ji i pro příští rok. Nejúspěšnější z mládeže je pro letošní sezónu starší dorost. Tentokrát jsme měli mužstvo složené pouze z našich odchovanců. Hráli jsme krajskou ligu, kterou jsme vyhráli, poté kvalifikaci o Ligu dorostu, kde jsme pouze jednou prohráli a třikrát remizovali, proto se nám nepodařilo postoupit. Chybělo nám trochu štěstí k postupu. Měli jsme velice úzký kádr a kvůli zranění hráčů, jsme některé zápasy byli nuceni odehrát tak, že kluci, kteří nastupují normálně v útoku, byli nuceni hrát v obraně.

To chcete říct, že děti nejsou, že chybí zájemci?
Děti prostě nejsou. Se stejným problémem se potýkají i extraligové kluby. Máme asi i trochu smůlu, že nám konkurují sporty, o kterých si rodiče myslí, že jsou levnější. Já osobně nejsem přesvědčený o tom, že by hokej byl drahý sport. Zvlášť, když to srovnám s tenisem nebo lyžováním. Ano, určitě se nemůžeme srovnávat třeba s florbalem, kde stačí na sezónu jedny sálové boty a hokejka. Ale všeobecně je dětí málo. Nám se teď daří v základnách, kdy k nám děti přichází v náborech. Ale uvidíme, jak je to bude bavit.

Máte mezi mládeží favorita do „áčka“?
Favorita... Já řeknu, že máme a trenér „áčka“ řekne, že nemáme. Je to hodně velký skok, kluci z dorostu jsou ročník 1993, tzn., že jim bude sedmnáct , jsou to mladí kluci. Jedině v kategorii juniorů, kteří letos skončili třetí v krajské lize. Ale i mezi juniory máme problémy s hráči. Už mají jiné zájmy, nebo začínají inklinovat jinam než ke sportu. Jedině mezi juniory by se mohli trenéři rozhlédnout, pokud by chtěli dát někomu šanci. Letos třeba chodili na tréninky s „áčkem“ gólmani. Ale teď momentálně tam asi nikoho nevidím.Samozřejmě, že třeba po letní přípravě může být všechno jinak. Pokud by ovšem impuls přišel a zájem o juniory by byl, my nemáme problém, aby s mužstvem absolvovali letní přípravu. Ovšem nemyslím si, že by k této situaci letos došlo.

Ale Vy máte jednu velmi úspěšnou odchovankyni…
(Smích) Máme úspěšnou odchovankyni, i když Karolína s námi skončila v elévech. Úspěchy slaví jinde, ale občas se přijde podívat, její bratr za nás hraje. Byl tady trenér, který měl vizi, že by postavil dívčí družstvo, ale zatím je to u ledu. Ve škole bruslení bylo holčiček dostatek, ale otázka je, jestli by se z nich dalo sestavit družstvo.

Co vlastně je škola bruslení?
Učíme zde děti základy bruslení. A když vidíme, že jsou šikovné, mají talent, doporučujeme jejich přechod do přípravky, kde jsou děti již od pěti let. Pokud je to baví, tak mohou s hokejem začít. V přípravce je možné si půjčit naše hokejové sety (kompletní výstroj, kromě bruslí) a po roce se uvidí, co bude dál. Maximálně nám rodiče set s poděkováním vrátí a život jde dál. Jinak školička je jak pro kluky, tak pro holky a probíhá pod vedením pana Malinského s panem Fialou, pomáhá jim pan Zavřel a holky vede paní Jakubcová a slečna Malinská.

Když bychom to shrnuli, sezóna se letos vydařila?
Po sportovní stránce určitě. Jinak bychom mohli zlepšovat pořád více a více věcí. Hokej je kolektivní hra a nelze se zavděčit všem, problémy byly a budou. Uvítal bych zlepšení komunikace mezi trenéry, jedná se hlavně o přesuny kluků z kategorie do kategorie, stejně tak větší podporu ze strany rodičů.

Co dělají Vaši svěřenci teď?
Teď? (Dívá se na hodinky.) Mají volno, užívají si mezisezóny, měli by odpočívat a regenerovat. Začínáme v květnu letní přípravou ,v červenci snad půjdeme na led. V Dolním Dvoře budeme mít v srpnu soustředění, na kluky čekají kola, běhání. V září už začínají soutěže.

Mohl byste říct něco k dotaci od města?
Dotace je rozdělená na tři díly, největší část jde na provoz zimního stadionu, část je na A mužstvo a část pro mládež. Vloni byla dotace pro mládež vyšší a nestačilo to. Nejvyšší náklady jsou na dopravu, jezdíme po celé republice. Tréninky máme tady i v Trutnově, to všechno stojí peníze. Navíc je spousta dalších nákladů, které ani nejsou vidět, rozhodčí, časomíra, pořadatelé, zdravotní dozor. Pamatuju si doby, kdy většina tatínků, kteří se motali kolem hokeje, tak pomáhala s přípravou, s organizováním zadarmo. Teď už chce každý za všechno zaplatit. Když se sečtou náklady na jeden domácí zápas, tak už nemluvíme o tisících. Je to boj.