Ladislav Gengel: „ Už jsem váš.“
Třetí sezónu odehraje na pozici útočníka Láďa Gengel, oproti předcházejícím letům se ale stal hráčem HC Vrchlabí. Kvůli zranění z počátku přípravy trénuje podle individuálního plánu. V Krkonoších je spokojený, ale doma na Kladně je doma.
Jak jsi začínal s hokejem a co nejlepšího Tě zatím potkalo?
K hokeji mě přivedl otec, který sám aktivně hrál. Začínal jsem na Kladně, mezi chlapy jsem pak šel do Kadaně. To byla dobrá sezóna. Mančaftů jsem prošel dost. Z extraligy třeba Vsetín a Mladou Boleslav, v první lize Beroun, chvíli jsem byl i v druhé lize. Pak mě Boleslav vyměnila za jiné hráče. Teď už jsem hráč Vrchlabí, smlouvu mám podepsanou na dva roky. Největší úspěch v hokeji – doufám, že ještě přijde. Jinak to jsou finále v první lize. Chtěl bych pravidelně hrát extraligu. Lákalo by mě vrátit se zpátky na Kladno. Já pořád říkám moje Kladno, moje Kladno. Určitě bych si rád zahrál i v zahraničí. Když jsem byl mladší, měl jsem nabídky jít hrát do Německa, ale ještě bych s tím počkal. Ve Vrchlabí jsem spokojený. Jsou tady super lidi. Když potřebuješ pomoct, tak všichni jsou ochotní, ať už je to uklízečka, rolbař, manažer, trenér. A nejsou to jenom lidi kolem hokeje.
Podle statistik trávíš dost času na trestné lavici?
No tak, jsem takový trochu nerváček, nenechám si nic líbit a hájím i spoluhráče. Asi mi to dělá problémy i v osobním životě, že jsem nervák a řeknu všem všechno na rovinu. Ale myslím, že letos už to s Hradcem nebude tak vypjaté. Chtěl bych si pak u nich užít atmosféru, ukázat jim, že umím hrát hokej. Na zápas s nimi se těším.
Co Tě teď čeká, než začnou přípravné zápasy?
Teď budeme mít dovolenou, pak ještě asi týden přípravu a někdy kolem 27.7. jdeme na led. Určitě se těším. Letos jsem měl zdravotní problémy, takže jsem trénoval podle individuálního plánu, který mi trenér sestavil, tak na led už snad najedu v plné formě. Zatím nevíme, jak budou pětky, určitě se mi hrálo dobře s Kamilem Tvrdkem, myslím, že by nám to klapalo i s Láďou Kubešem. Ale to je na trenérovi, my se pak musíme přizpůsobit a klapat jako tým.
A co tě baví kromě hokeje?
Jsem sportovní typ, takže tenis, hokejbal, fotbal s klukama. Prostě sport. Co se týká třeba hudby, tak jsem spíš na ty klidnější melodie.
Životní sny?
Mít spokojenou a zajištěnou rodinu a miminko bych si strašně přál.
Jak strávíš dovolenou?
Budu doma, udělám něco na baráku a podniknu něco s kamarády. A ještě budu individuálně trénovat.
Co má pro Tebe jako hráče větší prestiž, reprezentace nebo NHL?
Určitě reprezentace, jsem Čech a reprezentovat naší zemi to je asi to nejkrásnější, co může hráče potkat. Musí to být nádhera vyhrát mistrovství nebo olympiádu. Já jsem to nezažil a asi ani nezažiju, ale když to vidím, tak to musí být krásný pocit.
Tvůj sportovní vzor je Jaromír Jágr?
Jaromír Jágr – od toho se opravdu můžou všichni učit nebo Pavel Patera. Ale dobrých hokejistů je u nás víc, Dopita, Reichl, Šlégr. Je škoda, že se u nás trochu opomíjí práce s mládeží. Prakticky tu odcházející generaci nemá kdo nahradit. Těžko říct, kde je problém, možná by se trenéři měli těm klukům víc věnovat, dát jim větší prostor, aby neutíkali do NHL. Ale není to jen v trenérech, je to i v rodičích, v samotných hráčích. Vidí NHL a třeba si ani neuvědomí, že si tolik nezahrají a ani nedostanou šanci vyzrát. Chci si udělat trenérskou licenci a zapojit se tady do práce kolem mládeže. Ty děti by to asi i víc motivovalo, mít kolem sebe kromě trenéra i hráče.
Jak by měla vypadat letošní sezóna?
Doufám, že nám sezóna vyjde, zopakujeme úspěch a budeme hrát nahoře. A budeme hrát pro diváky, kteří jsou tady fantastičtí. Musíme proto udělat maximum, ale potřebujeme i trochu toho štěstí.
Přeju tedy hodně štěstí.